cs | en

Vyhledávání

mail-ico.pngtwitter-ico.pngfacebook-ico.png


Lu Sünova knihovna (čínská)

 Upozorňujeme čtenáře, že 6. a 8. září bude knihovna z provozních důvodů zavřena.

 

Orientální ústav AV ČR
Pod Vodárenskou věží 4
182 08 Praha 8

 

 

Výpůjční hodiny:
Středa: 9.00-12.00, 13.00-18.00
Pátek: 9.00-12.00, 13.00-15.00


Kontakt
: Veronika Danešová
E-mail: veronika.danesova@orient.cas.cz
Tel.: +420 266 052 514

 

 

 

 

Soupis části titulů Lu Sünovy knihovny (Přírůstky v letech 1999–2007, dokument v pdf)

 

 

Naskenované místní seznamy Lu Sünovy knihovny Orientálního ústavu AVČR
 
Knihy v Lu Sünově knihovně jsou polohově rozděleny do skupin signatur podle typu, formátu knihy a částečně obsahu.
 
V         knihy evropského typu vazby malého formátu seznam
VI        knihy evropského typu vazby středního formátu seznam
VII      knihy evropského typu vazby velkého formátu seznam
VIII     publikace nadměrných rozměrů (především obrazové publikace, atlasy ...) seznam
IX        knihy čínského typu vazby (xianzhuangshu 線裝書) malého formátu (mj. nejrozsáhlejší congshu 叢書) seznam
XV      noviny a časopisy (periodika) seznam
XVI     indexy, konkordance seznam
XVII   knihy čínského typu vazby (xianzhuangshu 線裝書) velkého formátu (mj. lokální kroniky difangzhi 地方志) seznam
ML     mikrofilmy seznam

 

V rámci Digitální knihovny AV ČR jsme veřejně zpřístupnili čtveřici cenných čínských tisků z 18. a 19. století:

 

Peng xian zhi

Upravená verze kroniky okresu Peng v provincii Sichuan původně vydané roku 1813. Upravená verze pochází z roku 1878.

 

Xiyou zhenquan

Kompletní vydání jednoho z nejslavnějších čínských románů Putování na západ, který je známý i pod názvem Opičí král. Jedná se o nedatovaný tisk s krásnými ilustracemi.

 

Yuci xian zhi

Částečně restaurované vydání kroniky okresu Yuci v provincii Shaanxi z poloviny 18. století.

 

Taian fu zhi

Kronika Taianu v provincii Shandong datovaná 1760.

 

Lu Sunova knihovna_kaligrafie_Honza Luffer
 

Lu Sünova knihovna je druhou největší knihovnou Orientálního ústavu AV ČR. V současné době vlastní zhruba 67 000 svazků v čínském jazyce. Obsahově soustřeďuje bohatý materiál z nejrůznějších oborů týkající se Číny. Jádro knihovny představují knihy věnované literatuře (především moderní čínské literatuře z období let 1919-1949), literární kritice a historii. Je zde rovněž i bohatá sbírka pramenů ke studiu čínského divadla, čínské lidové slovesnosti, náboženství atd.
Knihovna byla slavnostně otevřena 24. 10. 1952.
Vznikla díky přátelským vztahům, které počátkem 50. let panovaly mezi Československem a ČLR (Československo bylo jednou z prvních zemí, které uznalo ČLR po jejím vzniku v roce 1949). Nemalou zásluhu na vzniku knihovny měly také osobní kontakty profesora Průška, významného českého sinologa (zabýval se především moderní čínskou literaturou). Ten ve 30. letech pobýval v Číně, kde se zajímal o čínskou literaturu a osobně se seznámil s mnoha osobnostmi čínského kulturního života, jako byl např. Lu Sün [Lu Xun], Kuo Mo-žo [Guo Moruo] a Mao Tun [Mao Dun], z nichž někteří se po vzniku ČLR stali důležitými osobnostmi politické scény.
Myšlenka na založení čínské knihovny v Praze se objevila už na jaře 1949, kdy Prahu navštívila početná čínská kulturní delegace. Mezi jejími členy byli známí spisovatelé, básníci, umělci a vědci, jako např. spisovatel a historik Kuo Mo-žo, pozdější místopředseda vlády ČLR, Mao Tun - spisovatel, pozdější ministr kultury a další. Kuo Mo-žo později věnoval knihovně vlastnoručně napsaný kaligrafický nápis „Lu Sün tchu-šu-kuan“ [Lu Xun tushuguan] = Lu Sünova knihovna, který dodnes knihovnu zdobí.
V roce 1950 navštívila Čínu naše kulturní delegace vedená profesorem Průškem, která s sebou vezla návrh smlouvy na založení čínské knihovny v Praze, který byl připraven československou stranou a konzultován s čínským ministerstvem kultury a představiteli různých čínských univerzit a knihoven. Výsledkem bylo 27 000 svazků knih, jejichž výběrem se zabýval profesor Průšek a další sinologové. Profesor Průšek se systematicky zaměřil na knihy, jejichž hlavním tématem byla literatura - klasická i moderní, umělecká i lidová, psaná i orální, literární kritika a také nejrůznější práce o dějinách čínské literatury, které v té době vyšly. Tyto knihy (částečně darované čínskou vládou, částečně placené československou stranou) společně s 2000 knihami, které vlastnil Orientální ústav před druhou světovou válkou, vytvořily jádro nové knihovny, vydělené ze všeobecné knihovny OÚ.
Knihovna byla pojmenována po Lu Sünovi, zakladateli moderní čínské literatury, jehož díla si profesor Průšek nesmírně vážil. Knihovnu dodnes zdobí Lu Sünův portrét a vedle něho je umístěno faksimile jeho kaligrafického nápisu: „Na nepřítele svraštit zlověstně obočí a přede všemi na něj ukázat, avšak k lidu se chovat jako býk, jenž citlivě skloní hlavu před děckem".
Zlatým věkem knihovny byla 50. léta. Začátkem 60. let již obsahovala asi 55 000 svazků a na 300 titulů periodik. Od svého založení měla těsný styk s Pekingskou státní knihovnou a s knihovnou Čínské akademie věd, s nimiž probíhala výměna na základě kulturních dohod mezi Československem a ČLR. V té době byla Lu Sünova knihovna šestou největší čínskou knihovnou v Evropě - po Moskvě, Leningradu, Londýně, Paříži a Marburgu
Během 60. let nastaly změny jak na mezinárodní politické scéně (roztržka Číny a SSSR), tak v Číně samotné (v roce 1966 začala tzv. velká kulturní revoluce). Téměř veškeré styky s čínskými partnery ustaly. Tato nepříznivá situace se odrazila na přírůstcích knihovny. Jediným pozoruhodným přírůstkem z ČLR z té doby byla sbírka rudogardistických tiskovin, kterou přivezl z našeho velvyslanectví v Pekingu jeden pracovník OÚ v roce 1967. Nadále se v tomto období rozvíjely kontakty s různými institucemi v zahraničí a také díky tomu přibylo v letech 1965-1975 do knihovny 5000 nových svazků. Významným počinem byl zisk taoistického kánonu Tao-cang, který vyšel v roce 1963 na Tchaj-wanu, který v roce 1969 knihovna získala výměnou s nakladatelstvím Harrassowitz, stejně jako čtyřicetisvazkový výkladový slovník čínštiny, který vyšel koncem 60. let.
Po roce 1968 se situace pro Lu Sünovu knihovnu, stejně jako pro celou orientalistiku, velmi změnila. Profesor Průšek musel opustit ředitelské křeslo a posléze i ústav. Po krátkém období čistek přišla s novým ředitelem i nová koncepce ústavu. Většině sinologů byla znemožněna činnost v oboru, někteří museli opustit ústav, jiní odešli do emigrace a ti, kteří zůstali, se museli přeorientovat na politologii, ekonomiku, moderní dějiny a kritiku maoismu. To se projevilo i na fungování a přístupnosti knihovny. Byla uzavřena pro politicky „nevyhovující“ české a slovenské sinology a pro cizince byla přístupná jen s nesmírnými obtížemi. Roční přírůstek byl malý (kolem 150 svazků včetně svázaných ročníků časopisů), vztahy s Čínou nebyly nikdy obnoveny v původní šíři a vztahy se západními institucemi zcela zpřetrhány. V polovině 70. let dokonce hrozilo, že knihovna bude vystěhována z budovy OÚ a umístěna v různých depozitářích. Toto nebezpečí se naštěstí za podpory všech sinologů podařilo zažehnat.
Rok 1989 přinesl zásadní politické změny. Avšak knihovna mohla stěží navázat na svou bývalou slávu. Ztratila kontakty se světem a zaspala čínskou knižní produkci. V současné době se snaží znovu navázat zpřetrhané kontakty se zahraničím a doplnit své sbírky především o knižní produkci uplynulých dvaceti let. V roce 1995 získla knižní dar z univerzity v Curychu, čítající 150 knih a 60 titulů časopisů, který věnovala Čínská knihovna semináře Východní Asie a v roce 2001 získala darem zhruba 150 knih od Ústavu Dálného východu FF UK v Praze.
Knihovna může být právem pyšná především na svou unikátní sbírku moderní čínské literatury (1919-1949), která představuje téměř kompletní sbírku literární tvorby 20.,30. a 40. let 20. století, včetně literatury tzv. osvobozených oblastí, a která svým významem přesahuje rámec republiky.
Knihovna dále vlastní sbírku cchung-šu [congshu], ucelených souborů děl ze všech oblastí čínské vzdělanosti, které bývaly čas od času vydávány, aby se jednotlivá díla uchránila před ztrátou. Většinu cchung-šu tvoří reprinty z první poloviny 20. století, ale jsou mezi nimi i díla vydaná v 18. a 19. století. Nejstarší je Chan Wej cchung-šu [Han Wei congshu] z roku 1791.
Knihovna kromě toho vlastní i další zajímavá díla, jako např. Taoistický kánon o 1120 svazcích - Tao-cang [Daozang] nebo sbírku 224 místních kronik = ti-fang-č’ [difangzhi], z nichž více než polovina není uvedena v Hervouetově Catalogue des monographies locales chinoises dans les bibliothèques d’Europe (Paris 1975).
Rovněž má ve svém majetku různá zajímavá periodika z 1. poloviny 20. století, z nichž většina se opět týká literatury a literární kritiky. Je to např. kompletní vydání Siao-šuo jüe-pao [Xiaoshuo yuebao] (1910-1931) a Sin čching-nien [Xin qingnian] (1915-1926).
V současné době jsou čtenářům k dispozici klasické lístkové katalogy, ve kterých je použita česká transkripce. Obsahují veškeré knihy zařazené do knihovny od jejího vzniku až do roku 1998. Jsou zde tři katalogy - autorský, názvový a systematický. Od roku 1999 tyto katalogy nahradil čtvrtletník Přírůstky čínské knihovny, který místo české transkripce používá mezinárodní transkripci pchin-jin [pinyin]. Vzhledem k tomu, že nové přírůstky stále ještě nejsou uvedeny v počítačové databázi a už nejsou uváděny v lístkovém katalogu, tvoří čtvrtletník jedinou pomůcku při vyhledávání nových knih. Pro snadnější orientaci v nových přírůstcích za každý kalendářní rok, vycházejí vždy koncem roku jako dodatek ke čtvrtletníku i podrobné rejstříky (autorů, titulů, ISBN, nakladatelství a edic).

 

 

Reference:

1. List of books concerning modern Chinese literature held in the Lu Xun Library of the Oriental Institute, Czechoslovak Academy of Sciences, Prague. Prague, Oriental Institute 1991.
2. List of Chinese Journals in the Lu Hsün Library of the Oriental Institute of the Czechoslovak Academy of Sciences, Prague. Prague, Orie ntal Institute 1963.
3. List of Red Guard Publications in the Lu Hsün Library of the Oriental Institute in Prague. Prague, Oriental Institute 1975.
4. Fass, Josef: Chinese Local Histories in the Lu Hsün Library in Prague. Archív Orientální, 29, 1961, pp. 316-321.
5. Heroldová, Helena: Chinese translations of western philosophical works. A bibliographical survey (with code numbers of Lu Xun Library catalogue). Archív Orientální, 61, 1993, pp. 308-316.

 

Simon Leys o Lu Xunovi a Guo Moruovi (anglicky zkompiloval Ondřej Klimeš)