Orientální ústav AV ČR
Pod vodárenskou věží 4
182 08 Praha 8
Lístkový katalog:
Lístkový katalog obsahuje tituly získané všeobecnou knihovnou a korejskou knihovnou Orientálního ústavu AV ČR od roku 1929 do roku 1991.
Výpůjční hodiny:
po předchozí domluvě
po předchozí domluvě
Kontakt:

Korejská knihovna OÚ AV ČR byla založena roku 1958. V tomto roce Orientální ústav obdržel darem několik set knih a periodik od Akademie věd Korejské lidově demokratické republiky. Většina těchto knih byla vydána v padesátých letech, zvláště po korejské válce. Podobné exempláře se nacházejí i v dalších postkomunistických zemích Evropy, které svého času také udržovaly vztahy pouze se Severní Koreou.
Korejská knihovna OÚ AV ČR byla v době svého založení místem s největším počtem korejských knih v tehdejším Československu. Tyto knihy sloužily především potřebám koreanistů působících v OÚ a studentům koreanistiky na FF UK. Navíc knihovny využívala řada severokorejských studentů, kteří, jak to bylo v padesátých letech běžné, studovali na nejrůznějších českých školách a půjčovali si korejskou literaturu, překlady klasické ruské literatury a jiných světoznámých děl.
Většinu dalších přírůstků získala pak korejská knihovna výměnou s Akademií věd KLDR nebo jako dar, avšak mnohdy v duplikátech či dokonce v multiplikátech, které pak byly často vyměňovány s koreanistickými institucemi západní Evropy za monografie publikované v Korejské republice. Některé knihy byly také koupeny.
Většina severokorejských publikací, tištěných v důsledku materiálního nedostatku po korejské válce na nepříliš kvalitním papíru, má pouze dokumentární hodnotu, avšak lze najít i několik výjimek, které oceňují i koreanisté západní Evropy především pro velké množství materiálu použitého při jejich sepsání či pro jejich unikátní charakter. Patří mezi ně například Čoson minsok tchalnori jongu (Studie o korejských maskách, 1958) od Kim Il-čchula, Čosondži, korejský překlad ruského pojednání Opisanije Korei z roku 1900, či učebnice literatury od An Ham-gwanga, která dokumentuje změnu v hodnocení literatury, jež se udála v Severní Koreji od padesátých let.
Periodika vydávaná v KLDR, včetně těch, která již zanikla, sloužila v době, kdy čeští koreanisté měli přístup pouze k severokorejským pramenům, jako cenný zdroj informací. Za zmínku stojí fakt, že korejská knihovna OÚ AV ČR jako jedna z mála v celé Evropě vlastní téměř všechny výtisky deníku Nodong sinmum (Noviny práce) od roku 1960 do roku 1984.

V poslední době se korejská knihovna rozrostla o dva dary od jihokorejských nadací, které přijala prostřednictvím korejského velvyslanectví v Praze. Na podzim 1997 obdržel OÚ AV ČR 140 titulů jako dar nadace Korea Foundation a téhož roku v prosinci ředitel ústavu Doc. PhDr. Josef Kolmaš, DrSc. a zástupce vedoucího ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě UK Doc. PhDr. Vladimír Pucek, CSc. převzali z rukou korejského velvyslance, působícího v České republice, další knižní dar, který čítal 883 svazků. Tyto knihy zaslala ústavu televizní a rozhlasová stanice MBC v Soulu. Najdeme mezi nimi dvě více než třicetisvazkové encyklopedie, řadu výkladových i jazykových slovníků, odborné publikace týkající se korejské historie, literatury, ekonomie či přírodních věd. Mimo tyto nedocenitelné přírůstky tvoří značnou část daru také beletrie, dětské encyklopedie a knihy pro děti. I ty je možno efektivně využít jako pomůcek pro studium posluchačů FF UK oboru koreanistika.
Korejská knihovna byla s odchodem své poslední správkyně, koreanistky PhDr. Miriam Löwensteinové (první pracovnicí korejské knihovny byla PhDr. Zdeňka Klöslová, která zde začala pracovat po ukončení svých studií na FFUK obor korejský jazyk a historie Dálného východu v roce 1958), v roce 1993 uzavřena. Na podzim roku 1997 byla do korejské knihovny přijata na částečný úvazek PhDr. Zdeňka Klöslová a od ledna 1998 na celý úvazek Mgr. Štěpánka Horáková. Tyto dvě pracovnice se podílely na vybudování nové knihovny, která byla oficiálně otevřena v květnu 1999. Korejské knihy tak byly přestěhovány do nové místnosti, kterou Orientální ústav získal od Ústavu teorie informace a automatizace (ÚTIA).
Korejská knihovna obsahuje v současné době více než 3 500 knih v korejštině, avšak toto číslo je pohyblivé, protože jsou postupně vyřazovány zastaralé knihy a řada severokorejských multiplikátů.
Jelikož se podařilo navázat dobré vztahy Orientálního ústavu AV ČR s Korejským velvyslanectvím v Praze, je naděje, že korejská knihovna se bude nadále rozrůstat.

1) Práce jihokorejských historiků o životě Korejců a jejich hnutí za nezávislost v ruském Přímoří od 60. let 19. století a o jejich násilném vystěhování do Střední Asie v roce 1937.
2) Kniha je věnována různým druhům maskových her v Koreji a doplněna výsledky terénního výzkumu v severokorejské provincii Hwanghä v roce 1954, při němž byla shromážděna dosud neznámá libreta maskových her.
3) Český překlad tohoto románu z roku 1939 je prvním překladem moderního korejského románu do západního jazyka. Přeložili jej Alois Pultr a Han Hŭng-su, vyšel v letech 1947 a 1950 pod názvem Proud.
4) Obálka časopisu.